Staré pušky - Sladkých 11 (2010)
Nikdo nepřišel, Pryncezna z plakátu, Hallo, Zapalme náš byt, Sladkých 11, Náš čas, Opičí song, Póza, Nás se učit nebaví, Měla mezi zuby škvíru, Ty jediná, bonus: Poslední láhev
Celkový čas: 43:26
Sidney - kytara, zpěv, harmonika, piano, hudba, text
Bart - basa, zpěv
Standa - bicí, zpěv
Hosté: Zděněk "Špony" Šponar, Tomáš "Vajgl" Palička, Johnnyxbastard, Igor Vašut, David Ovčačík, Marcel from Neunikneš, Sandra Malohlavová, Zuzka Raušová, Tomas de Balder, Klárka a Naďa
Na podzim se povedl severomoravským punkáčům pěkný výstřel do stojatých vod české hudební scény. Jejich nahrávka Sladkých 11 pod hlavičkou Staré pušky totiž dokonale vyváženě balancuje na hraně mezi rádiovým POPem a kvalitní muzikou z žánru punkrocku.
Sidney z punkové Degradace časem nasbíral pár písniček, které se do domovské kapely moc nehodily a jak jsem četl v jednom rozhovoru, rád se motá kolem věcí, které nejsou právě IN. A jelikož punk už dneska poslouchá kdekdo, byla bokovka Staré pušky logickým vyústěním situace.
Putyky jsou plný punkový módy
tak za co nás bili? když dneska se tím honosí
tihle nosí číra, trička punk neumírá
za vzor mají Sida, kdo by to do nich řekl
Přestože jde o výpověď kluků po dvacítce, mohly by si písničky najít cestu i k posluchačům jiných věkových kategorií. A podle mých informací se tak děje. Vždyť kdo si občas nepovzdechne jaké to bylo, když mu bylo Sladkých 11. Kulisy jiné, ale pocity stejné. Nostalgické texty s vtipem a nadhledem se navíc podařilo zabalit do líbivě popových a punkově jednoduchých a rockově úderných melodií, které mohou oslovit jak diváky nováckých estrád tak tvrdé rockery.
Nahrávka by ráda vyšla na vinylu, ale to by byla velká investice pro málo diváků. Alespoň logo ve stylu Supraphonu, delší pauza v polovině alba a praskání na začátku "Strany" A a B vyvolají úsměv.
Jako stoprocentně funkční votvírák s hitovou melodií je trefně vybráno povzdechnutí nad nevydařeným slučákem a nevydařeným rande Nikdo nepřišel. Na ni navazuje romantická vypalovačka o ploché dvourozměrné lásce Pryncezna z plakátu.
Album je z větší části kytarovou záležitostí ze které vyčuhuje klavírní povzdechnutí nad rozpadajícím se vztahem Zapalme náš byt rámované bluesově uplakaným saxofonem Zdeňka Šponara. Úvodní Opičí song strany B musí být zákonitě trnem v kroku všem feministicky smýšlejících tvorům s vyoperovaným smyslem pro humor a Póza zase nastavuje s upřímnou sebereflexí zrcadlo nám všem nesupermanům.
Tak jediný co mi jde a jediný co mě baví,
je to tady a teď, prát to do svý hlavy,
a očumovat, očumovat, očumovat baby.
Závěrečný duet se Zuzkou Raušovou Ty jediná je hudebně příbuzný s písní Zapalme náš byt, jen v textu zobrazuje nešvary funkčního vztahu.
K celé nahrávce neoddělitelně patří folkový bonus Poslední láhev s úžasnou foukací harmonikou o rozdání se do posledního dechu.
Bylo toho málo výborného, co se loni v české muzice urodilo, ale tenhle výstřel, ten se fakt povedl.