Folk Team je takovou blikající hvězdou na našem nebi už čtyři dekády. Když už se zdá že vyhasla, přijdou s nějakou výroční šňůrou, připomenou se reedicí nebo vydají další řadovku. V roce 2012 tak spatřilo světlo světa Nebudu, 12 let po dosud nejmladší studiové sestřičce - Velký prachy. Rodiče má Nebudu vlastně tři a skupina by se tak mohla vrátit k původnímu názvu Folk T(rio), ale bylo by nefér upírat zásluhy dalším porodníkům, bez nichž by děťátko ztratilo lecos na svém půvabu.

Úvodní tóny nás zavedou do irské hospody, je ale mylné se domnívat, že udávají ráz celému albu. Je to jen jedno sklíčko na barvami hýřící mozaice. Čekají nás písně tu pestré, tu asketické, plně elektrifikované i decentně akustické, tvrdě rockové, naléhavě bluesové i jednoduše folkové, ba i hospodské, countryové nebo čechomorovské. Můžeme si být jistí jen jedním - ironické jízlivé nadčasové, ale i hloubavé nostalgicé romantické texty si po celou dobu udrží nadstandardní úroveň.

Může za to jeden z rodičů, dvorní textař, primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Milosrdných bratří Brno MUDr. Ivan Huvar, CSc. Pokud jste si snad ještě tohle jméno nazařadili do svého pomyslného žebříčku nejlepších českých textařů-básníků, napravte to.

V případě, že bych měl vybrat nějaké písně jako klíčové, pak je třeba zmínit prvoplánové hitovky Nadčlověk a Frikulín, rebelantské blues Nebudu nebo mysteriózní příběh z D 58, který evokuje vzpomínky na podobné příběhy z pera Mirka Hoffmanna nebo Petra Novotného z dob starých Zelenáčů a Fešáků. A také milostné vyznání Skála, pro mě aktuálně nejen favorit tohoto alba, ale i píseň roku.

Vytknout není co. Folk Team vydává desky sporadicky, ale zato vytříbené. Můžeme se tedy jen těšit na jeho další dítko, vzhledem k pracovní vytíženosti hlavních protagonistů, počítám minimálně dalších deset let. Ať nám všem to čekání hezky uteče.