Vlastně by se dalo říct, že Samsona znám už od narození ...

Co si pamatuju, tak už od malička, kromě hitů 70tých a 80 tých let u  nás z koutoučáku občas zazněli HopTropáci, Greenhorni, KTO, Wabi Daněk. Později se u nás doma objevilo i třeba takové Skupinové foto Pavla Dobeše, pro celou rodinu tenkrát s nádechem něčeho zakázaného, co nebylo úplně po chuti v té době vládnoucí třídě.

Ještě později, v době mého hudebního obrození, jsem kromě poslouchání v  té době populárních Orlíků, Kabátů a pod., začal s vlastním objevováním a zkoumáním naší Folk&Country&Tramp scény. Jedna z mých prvních kazet, na kterou jsem u rodičů vyprosil peníze měla na obalu divnýho chlápka v lese s ještě divnější kovovou kytarou v klíně a v hlavičce Jaroslav Samson Lenk (výběr z let 1986 - 1994). Dodneška si pamatuju, jak jsem z toho byl vykulenej a nevěděl co si o  tom myslet. Znělo to jako všechno co jsem do té doby znal z tradiční tramské muziky, country, folku, popu dohromady. A dodneška na to rád vzpomínám, od té doby jsem snad žádný tak silný pocit něčeho nového v  muzice neměl.

Léta běžela, přišly koncerty Samsona a party, Hop Tropu, Tres Hobres (Samson+Redl+Janoušek) a samozřejmě i jiných folkových vykuků, ale Samson v té době byl a dodnes zůstal jakousi legální drogou bez vedlejších účinků nebo energickým nápojem co dává křídla. Ať jsem byl v jakkoli hlubokém stavu deprese, nasrání nebo vyčerpání, stačilo aby tenhle chlapík se sluníčkem na krku vlezl na jeviště a hned jsem byl "happy".

Běžně dostupného zboží se člověk brzy nabaží a tak jsem začal snít jaké by to bylo slyšet hrát Samsona jako sólo písničkáře, bez kapely. Šly zvěsti že občas si tak zahraje, třeba někde v tej naší velkej Praze nebo na jiných vyjímečných akcí. Pro kluka z Vysočiny záležitost dostupná asi jako modrý mauricius pro filatelistu. A legendární pradávná Samsonova skupina Máci? To už bylo úplně passé.

Člověk míní, časy mění. Stěhování do Prahy, začlenění do pracovního procesu, peníze, pánem vlastního času, přehršel kulturních akcí. Časem také návštěva prvního koncertu Jardy Samsona Lenka sólo, velké utlumení činnosti Samson a jeho parta - velmi časté návštěvy vystoupení Jardy Samsona Lenka sólo, několik vyjímečných koncertů starých Máků v sestavě Samson, Jamajka, Budvárek, Dáša, Šroub, Tres Hombres - PsychiaTrio, folkově-jazzový projekt Slunečno, Samson Sólo .... Prostě to co se kdysi zdálo neskutečné, toho bylo najednou až moc.

V současné době možno Samsona vidět na koncertech HopTropu nebo jako OneManShow s kytarou, ostatní uskupení jsou více méně u ledu.

Koncem roku 2010 jsem si řekl, že už jsem Samsona přeci jen dlouho neviděl a že se vydám na jeho sólové vystoupení v Balbínce. Třeba bude něco nového - poslední počin Barvy domova byl z roku 2006. A kupodivu bylo.

Na koncertě jinak typickém - pohoda, staré i novější songy, známé hlášky, pohoda - představil Samson nový počin ze spolupráce s fenomenálním mandolínistou Radimem Zenklem* - Troubadour Tour. 10 keltských a středověkých (nebo v tomto duchu zaranžovaných) písní, převážně instrumentálek, dvě Samsonovy starší písně a jedna novinka "Bohatství, bída". Z nahrávky je patrné, že vznikla z čisté radosti obou interpretů a především pro potěchu jejich a jejich známých. Je tiché, bez hitů, nevýrazné, přesto krásné a hlavně pohodové (slovíčko neodbytně spjaté se Samsonem) a ukazuje Samsona jako výborného a univerzálního kytaristu a Radima nejen jako mistrovského hráče na mandolínu, ale také jeho uhrančivou hru na irské píšťaly, flétny a jiné podobně provrtané trubky. No a "Bohatství, bída" je další nádherná Samsonova smutnička.

Sice bych místo tohodle alba mnohem radši Samsonovy písničky, ale poslouchám ho moc rád.

Ukázky z koncertu v klubu Parník, Ostrava, květen 2010.

Samson, Zenkl, Redl - Flamenco jam

*Radim Zenkl - narozený v Opavě, v 80. letech působil jako mandolinista v několika československých bluegrassových kapelách ale i ve vážné hudbě (Janáčkova filharmonie Ostrava, Státní opera). V roce 1988 vyhrál Portu s kapelou Tyrkys. Čtyři měsíce před listopadovým převratem 1989 emigroval do Spojených států. Tam se brzy prosadil svojí jedinečnou hrou na mandolínu vedle takových velikánů jako David Grisman, Bela Fleck, Tim O'Brien, Jerry Douglas, Tony Rice, Peter Rowan, ... Zvítězil v prestižní soutěži U.S. Mandolin Championship roku 1992 a může si tedy hrdě říkat "mistr světa ve hře na madolínu". http://zenkl.com/index.html

Radim Zenkl - Pegasus' Descent